Proč není bezlepkové jako „bezlepkové“

V posledních letech se stále více lidí přiklání k bezlepkové dietě. V regálech supermarketů proto najdete širokou nabídku bezlepkových potravin, které jsou často o několik korun až desítek korun dražší než běžné varianty. Na první pohled se může zdát, že označení „bez lepku“ automaticky znamená absolutní jistotu. Ve skutečnosti však tato tvrzení podléhají přísným legislativním limitům a laboratorní kontrole. 

Jak se potraviny testují na lepek

Testování potravin na lepek je poměrně složitý proces, který se vyvíjel řadu let a dnes se používá i v medicíně. Nejčastěji se využívá metoda takzvaná ELISA, která funguje na principu protilátek. Na speciální destičce je navázaná protilátka, která zachytí bílkoviny lepku (nejčastěji gliadin) ze vzorku. 

Následně se přidá druhá protilátka s navázaným enzymem, která se tak na lepek naváže. Po přidání chemické látky dojde k barevné reakci, čím více lepku potravina obsahuje, tím intenzivnější je zbarvení. To se následně měří a určí se přesné množství lepku. Kromě laboratorního testu existují také jednoduché rychlotesty, které si mohou lidé provést i domácích podmínkách. Ty však spíše pro orientační kontrolu a nenahrazují přesné laboratorní analýzy.

Proč může dojít ke kontaminaci

Bezlepkové potraviny se často vyrábějí na stejných výrobních linkách jako produkty obsahující pšenici a další zdroje lepku. I přes důkladné čištění mohou na zařízení zůstávat drobné zbytky mouky nebo prachu, které vedou ke kontaminaci. Typickým příkladem jsou sušenky, cereálie a pečivo. 

Ke kontaminaci ale nemusí docházet jen při výrobě. Riziko vzniká také během skladování nebo už při samotném pěstování, kdy se bezlepkové plodiny mohou dostat do kontaktu s těmi, které lepek obsahují. Svou roli hraje i manipulace s potravinami, například stejné použití nádobí, kuchyňského náčiní nebo pracovních ploch. 

Jaké jsou limity pro označení „bez lepku“

Označování potravin „bez lepku“ upravuje nařízení (EU) č. 828/2014, které stanovuje jednotná pravidla pro poskytování informací spotřebitelům. Cílem je zajistit, aby lidé s nesnášenlivostí lepku mohli bezpečně vybírat potraviny a nebyli uváděny v omyl. Tvrzení „bez lepku“ lze použít pouze tehdy, pokud potravina obsahuje maximálně 20 mg/kg lepku. 

Označení „velmi nízký obsah lepku“ je povoleno do limitu 100 mg/kg, ale vztahuje se jen na jednotný a srozumitelný způsob značení v celé EU. Součástíproti regulace je také povinnost jasně uvádět alergeny ve složení potravin. Kontaminace lepkem může nastat během výroby, skladování nebo zpracování, a proto je preventivní značení i laboratorní kontrola. 

Široká nabídka bezlepkových potravin

Naše kaše, směsi a další výrobky jsou zcela bez lepku, takže si nemusíte dělat žádné starosti. V nabídce najdete jak klasické snídaňové kaše, tak i směsi na obalování masa či dalších pokrmů. Nejen cereální kaše Nomina si zamilujte od první lžičky, ale také další produkty, které vyrábíme s důrazem na kvalitu surovin a potřeb osob, které lepek nemohou nebo ho z jídelníčku vyřazují. Díky pečlivému výběru ingrediencí a kontrole výroby si můžete být jistí, že jednotlivé produkty splňují požadavky na bezlepkové stravování a zároveň si zachovávají přirozenou chuť i jednoduchou přípravu.  

Zdroj: SPZI, Celiak.cz

https://www.szpi.gov.cz/clanek/oznacovani-potravin-z-hlediska-obsahu-lepku.aspx

https://celiak.cz/2025/01/10/bezlepkarky-epizoda-42-jak-se-testuje-lepek-v-potravinach/